PODNEBÍ ČECHČ eská republika lež í v mí rné m pá su, kde se stř í dají č tyř i roč ní období: jaro, lé to, podzim, zima. V zá padní č á sti stá tu se projevuje pů sobení oceá nu (Golfské ho proudu), který mí rní mrazy v zimní ch mě sí cí ch. Vliv vě tš í vzdalenosti od oceá nu na vý chodě republiky se jeví hlavně zvý š ení m letní teploty. Tepelné rozdí ly jsou zá vislé také na vý š kové rů znosti ú zemí. Zá padní vě try př iná š ejí deš tě nebo sní h. V zimní ch mě sicí ch je srá ž ek mé ně, než v lé tě. Prudké letní deš tě (lijá ky) dají za kratkou dobu mnohem ví ce vody než dlouhotrvají cí slabé podzimní deš tě nebo zimní sní h. Teplotu vzuchu mě ř í me teplomě rem nebo lihem. Prů mě rná teplota vzduchu v Praze v lednu je - 1, 5°C, v č ervenci př es 19°C. Tlak vzduchu mě ř í me obvykle tlakomě rem. Změ ny tlaku a teploty vzduchu mají za ná sledek ví tr. Ví tr je dů lež itý m klimatický m č initelem. Vě try, vanoucí z jihu a jiho-vý chodu jsou teplé, ale velmi suché, takž e vysuš ují pů du. Stromy, vysá zené v roviná ch, zpomalují rychlost vě tru. Vysvě tlivky: Пояснения: podnebí = klima, mirný pas = č á st zemské ho pobrchu, charakterizovaná č tyř mi roč nimí dobami, srá ž ky = deš ť a sní h, nadmoř ská vý š ka = nad hladinou moř e, pohybovat se = (zde) mě nit se, tlakomě r = barometr, vanout = foukat, vysuš ovat = zbavovat vody, rovina = rovná krajina
4. POČ ASÍ (rozhovor)
A.: Tak co, jaké jste mě li vč era na vyletě poč así? B.: Nemů ž eme si stě ž ovat, vydař ilo se ná m to. Rá no, když jsme vyjí ž dě li, byla sí ce hustá mlha a zima, ale pozdě ji se vyjasnilo. Př ed obě dem dokonce zač alo sví tit slunce a trochu se oteplilo. A.: Na horá ch je vž dycky chladně ji než v Praze. Tady bylo spiš vlhko a dopoledne prš elo. Celý den bylo zataž eno a taky foukal ví tr. B.: To my jsme mě li opravdu hezky. Ve vyš š í ch polohá ch vš ak bylo chladno a mí sty lež el na vrcholech hor sní h. Letos zač ne zima velmi brzo. A.: Má š pravdu, už teď bý vá obč as v noci mrá z a teplota klesne pod nulu. B.: Neví š ná hodou jaká je př edpově ď na zí tra? A.: Slyš el jsem z rá dia, ž e bude polojasno, bude foukat silný ví tr a na horá ch budou sně hové př ehaň ky. B.: To je dobř e, hlavně, ž e nebude prš et. Už ili jsme deš tě až dost.
5. PŘ EDPOVĚ Ď POČ ASÍ
I. Př edpově d na dneš ek: Oblač no, obč as sně hové př ehá ň ky. Odpoledne od jihozá padu ubý vá ní oblač nosti. Nejniž š í noč ní teploty: nula až minus 3 stupně, denní nula až plus 4 stupně Celsia. Ú terý a stř eda: V ú tery oblač no, postupně mí sty deš ť, pozdě ji i na horá ch. Rozptylové podmí nky: Rozptylové podmí nky pro zně č iš ť ují cí lá tky v ovzduš í budou dobré. Slunce: Erupč ní aktivita slabá, geomagnetické pole slabě poruš ené. II. Dnes: bude polojasno až oblač no, př ehaň ky a bouř ky jen ojedině le. Nejvyš š í denní teloty 25 až 29 °C. Ranní mininalní teploty budou 15 až 11°C. Vá t bude severní ví tr 4 až 7 m/sec. Koncentrace ozó nu v ozonové vrstvě nad naš í m ú zemí m je 9, 3 procenta nad dlouhodobý m normá lem. Slovní č ek: Словарик: Postupně постепенно, rozptylový рассеивательный, zně č iš ť ujicí загрязняющий, ovzduš í n. вздушная среда, erupč ní aktivita f. активность выброса, poruš ený повреждённый, ojedině lý отдельный, vá t дуть, vrstva f. слой, ú zemí n. территория, dlouhodobý долговременный
6. ROZHOVORY
1. - Ty jdeš ven? Obleč se poř á dně: na teplomě ru je patná ct stupň u pod nulou. - Nedá se nic dě lá t, př ed devá tou hodinou musí m bý t ve š kole. Vezmu si kož ich. Letos je krutá zima. - V ú terý se má oteplit, bude asi zase padat snih.
2. - Koliká teho je dnes? - Dnes je pá tek devatená cté ho bř ezna. - Tak př iš tí tý den nastane podle kalendá ř e jaro, ale poč así na to nevypadá. - Ano, pozitř í v nedě li bude první jarní den. Cvič ení: Упражнения: 1. Utvoř te adjektiva, vyjadř ují cí charakteristickou vlastnost: Образуйте прилагательные, отражающие характерное качество: např.: Poč así, př i které m je mrá z, je mrazivé;.
Rá no, kdy je mlha, je..........................................................…………….. Noc, kdy fouká ví tr, je........................................................…………….. Den, kdy sví tí slunce, je.....................................................……………… Období, kdy je č astý deš ť, je..............................................…………….. Poč así, které se stá le mě ní, je.............................................………………. Ulice, na který ch je hodně blá ta, jsou................................………………
2. Uveď te antonyma: Подберите антонимы: např.: vysoká teplota - ní zká teplota
Jasná obloha, hezký den, studený ví tr, je vlhko, mokré ulice, oteplovat se, slunce vychá zí, teplota stoupá
3. Uveď te slovesa: Образуйте глаголы: např.: tma - smí vat se
hrom, blesk, mrá z, sní h, vý chod, zá pad, zá plava
4. Vyberte si odpově ď: Выберите ответ: Na vý let pů jdeme, jen když - bude rá no hezky, bude prš et, zač ne sví tí t slunce, bude chladně ji než dneska Nemá m rá da, když - v tom horku se potí m, je tma a nic nevidí m, celý den prš í, je mi moc horko Zů stanu doma, protož e - nikam nechcí jí t v tom horku, venku je hezky, venku hodně prš í, venku je pě kná zima Má m rá da, když - je mi zima, na jař e zač í ná bý t teplo, na obloze není vidě t hvě zdy, v zimě nesně ž í, v letě kouš ou komá ř i 6. Ve které m roč ní m období a mě sí ci ř ekně te:
Zá se př ichá zejí mraky, bude prš et. Naš la jsem sně ž enku. Kaž dý den je poč así horš í a horš í. Letos byly vá noce zá se bez sně hu. Dokonce zač al š kolní rok! V tom horku by byl př ijemný ví tr. Je moc horko, jdu do stí nu.
7. Doplň te vhodná slova: Добавьте подходящие слова:
Dnes prš í a na silnici je...................... Vč era.................... slunce a bylo..................... Č etl jste...................... poč así na zí tra? Bude....................... a od severu.................... Ranní.......................8 až 10, bude slabý …………...................... Jaké je poč así podle.........................?
8. Slova v zá vorká ch dejte do sprá vné ho tvaru: Слова в скобках поставьте в нужную форму:
Př ed (tý den) ješ tě byla zima, dnes je opravdu teplo. Koncem (č erven) se vrá tí m zpatky. V (listopad) obyč ejně hodně prš í. Jaro zač í ná koncem (bř ezen). Dovolenou budu mí t až v (prosinec). Na jihu zustanu až do (ř í jen). Stalo se to zač á tkem (ú nor) (tento rok).
Té ma kompozice: Тема сочинения:
1. Vliv poč así na č lově ka. 2. Jak podnebí ovlivň uje charakter a fyziognomii č lově ka. 3. Co by bylo, kdyby v Minsku bylo tropické poč así. 4. Má oblí bená roč ní doba.
|
