Míří Albrightová na Hrad?

Praha. Kdy asi budou mí t Č eš i a Moravané první prezidentku? Poté, co Vá clav Havel v lednu 2003 ukonč í svů j volební mandá t. A kdo jí mů ž e bý t? Madeleine Albrightová, nyně jš í první dá ma americké diplomacie.

Č eská rodač ka Albrightová nyni zvaž uje, ž e po uplynutí druhé ho Clintonova funkč ní ho období - leden 2001 - se bude uchá zet o prezidentský ú ř ad v pů vodní vlasti. Napsal to v nejnově jš í m vydá ní americký tý dení k Time s odvová ní m na jisté zdroje.

V podstatě vš echny vý znamné agentury tuto př ekvapivou informaci př evzaly a dodá vají, ž e zvlá š tě nabý vá na vý znamu v souvislosti s nadchá -zejí cí ná vš tě vou Madeleine Albrightové v Praze v rá mci oslav 150. vý roč í první ho č eské ho prezidenta T.G. Masaryka.

Není to poprvé, co se její jmé no objevuje v souvislosti s nejvyš š í m ú ř adem v Č eské republice. Byl to sá m Vá clav Havel, který 28.zá ř í 1998 v rozhlasové m rozhovoru zmí nil tuto mož nost. Tehdy ř ekl kromě jiné ho, ž e mezi jeho vhodný mi ná stupci by byli mí stopř edsedkyně Poslanecké Sně -movny Petra Buzková, př edseda Sená tu Petr Puthart č i souč asná ministryně zahranič í USA Madeleine Albrightová.

“Není vylouč ené, ž e se o tom bude mluvit (př i její ná vš tě vě), ” citoval Time slova Havlova politické ho poradce Pavla Fishera.

Podle č asopisu o madeleine Albrightové jako o mož né ná stupkyni Havla hovoř l s Havlem nedá vno i bý valý č eský velvyslanec v USA Michael Ž antovský. Agentura Reuters se na tuto zalež itost zeptala Jamese Rubina, mluvč í ho Albrightové.

“Ač koli č as os č asu č eš tí př edstavitelé tuto otá zku nadhodili př i jedná ní ch s M.Albrightovou, ta, i když ji to lichotilo, o tom nikdy vá ř ně ne-uvaž ovala. Vž dy byla potě š ena, ž e jí č eský ná rod bere v ú vahu, pokud jde o tak vý znamný post, ale nikdy tomu nedodá vala ž adný vá ž ný vý znam, ” uvedl Rubin.

Není vš ak bez zají mavosti, ž e podobné precedenty již existují. např iklad nmyně jš í litevský prezident Valdas Adamkus pž ed ná stupem do své funkce byl vyskoký m vlá dní m ú ř ední kem Spojený ch stá tů. V pobalt-ský ch stá tech je vů bec č asté, ž e v vysoký ch postech pracují lí dé, kteř í se po lé tech vrá tili z vynucené emigrace.

Ně kdejš í jugoslavský premié r Milan Panič zase byl bohatý kaliforn-ský podnikatel př edtí m, než se v první polovině devadesá tý ch let vrá til do vlasti.

(Pavel Poš usta, MF Dnes 29 ú nora 2000)